MATEŘSKÁ ŠKOLA KUŘIM
| projekt: | 2007 |
| stav: | realizace 2008 |
| architekt: | Martin Habina |
| spolupráce: | Tomáš Berka, Stanislav Mikeš |
| vedoucí projektu: | Tomáš Vavřínek |
| kapacity: | 84 dětí ve 3 třídách |
| foto: | Ester Havlová |
Návrh předpokládá z provozních, hygienických a požárních důvodů umístění celého provozu v jedné úrovni přízemí. Pro objekt mateřské školy je velmi významná možnost kvalitního provětrání prostor vzájemným výškovým uspořádáním střešních rovin. Pobytové místnosti jsou provětrány příčně.
Z pohledu účelu objektu je pak toto řešení velice příznivé pro propojení školky se zelení, pocitového i faktického – každá třída má přímou sezónní terasu. Provoz ní schéma je založeno na uplatnění hlavní páteřní chodby vstup – výstup na zahradu, jednotlivé provozní jednotky jsou pak uspořádány v sérii podél ní. Směrem k zahradě jsou orientována tři oddělení s kapacitou 3 x 25-28 dětí a dvě výdejny stravy, vložené vždy mezi dvě sousedící oddělení. Na druhou stranu chodby jsou přiřazeny doplňující provozní jednotky – zázemí pro vychovatelky, kancelář vedení, izolace. Každé oddělení má svoji šatnu, umývárnu, WC dětí, WC učitele, sklad hraček. Pobytové plochy jsou členěny na pracovnu – hernu a lehárnu. Herny jsou na základě velmi pozitivní zkušenosti ze zahraničí doplněny o „mokrý koutek“ - místo her s vodou. Zajímavostí je i „pobytové okno“, které navíc vnáší zajímavý rytmický prvek i do hlavní fasády. Každé oddělení má svou identifikační barevnost v sestavě modrá – oranžová – červená a toto je vyjádřeno i na vnějším plášti.
V přímé návaznosti na zahradu jsou řešeny i zahradní sklady hraček a pohotovostí WC. Všechny místnosti budou dostatečně prosvětleny a odvětrány, přičemž většina přímo. Architektura areálu se svým výrazným horizontálním čkleněním a množstvím použitého dřeva v konstrukci i na fasádách snaží co nejlépe navázat na parkový charakter pozemku i přilehlých částí celé lokality. Svým hmotový a barevným členěním jasně rytmicky artikuluje tři oddělení. Takto koncipovaná stavba umožní její emocionální přijetí vnímavými malými uživateli a tím splní hlavní požadavek na architektonický výraz.
